Kdo by to byl řekl, že tak obyčejné slůvko jako „my“ nebo „mine“ může způsobit potíže?! 😄 Ale nebojte — po téhle mini-lekci už vás nic nezaskočí.
My používáme, když za ním hned následuje podstatné jméno:
✅ This is my book. → Toto je moje kniha.
✅ My dog is very friendly. → Můj pes je hodně přátelský.
✅ That’s my car over there. → Tamto je moje auto.
👉 Tip: Představte si, že my je takový bodyguard. Nikdy nejde sám — vždycky s někým (podstatným jménem).
Mine použijeme, když už všichni víme, o čem je řeč, a podstatné jméno můžeme vynechat:
✅ This book is mine. → Tahle kniha je moje.
✅ That dog is mine. → Ten pes je můj.
✅ Is that car yours or mine? → To auto je tvoje, nebo moje?
👉 Tip: Mine je tak trochu sólista — obejde se bez doprovodu.
✅ Věrčina rada na závěr: Vymyslete pár svých vlastních vět, ve kterých použijete my/ mine, your/ yours…, abyste už nikdy nezapomněli! 😉